Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Náhlé příhody břišní (NPB) jsou akutní, život ohrožující stavy. Projevují se náhlou nebo pozvolna vzniklou bolestí břicha, doprovázenou nauzeou, někdy i zvracením, přítomností krve ve stolici nebo krve ve zvratcích, případně poruchou vyprazdňování (zácpa, průjem). Postižený může mít zvýšenou tělesnou teplotu a vyšší srdeční frekvenci. Tyto příznaky jsou označovány jako alarmující a lékaře vedou k rychlému řešení a odeslání do specializované péče. Včasné rozpoznání náhlých příhod břišních významně ovlivňuje další osud nemocného. Příčiny mohou být úrazové, infekční nebo mohou vyplývat z poruchy průchodnosti střev. Diagnostika a řešení náhlých příhod břišních přísluší chirurgickému pracovišti. Viz také břicho.

Náhlá srdeční smrt je neočekávaná smrt ze srdeční příčiny, která nastává v krátkém časovém období (většinou do jedné hodiny od vzniku příznaků), přičemž srdeční onemocnění může nebo nemusí být do té doby známo.

Kardiovaskulární příhoda je jakákoli událost, jejímž důsledkem může být poškození myokardu. Nejznámějším typem kardiovaskulární příhody je infarkt myokardu. Viz také kardiovaskulární.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Hemoragická cévní mozková příhoda (hCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při této závažné události vstupuje do mozkové tkáně pod vysokým tlakem krev z prasklé cévy, která byla většinou poškozena aterosklerózou. Tento typ cévní mozkové příhody se nejčastěji vyskytuje u lidí s dlouhodobou anamnézou vysokého krevního tlaku (hypertenze). Příznaky jsou podobné jako u ischemické cévní mozkové příhody, jednoznačně je od sebe odlišit může pouze lékař s využitím speciálních zobrazovacích metod (CT, MRI). Viz také hemoragie, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda.

Cévní mozková příhoda (CMP) (mezi odborníky často označována jako iktus, lidově označována jako „mrtvice“ nebo „mozková mrtvice“) je následkem přerušení nebo zastavení toku krve do mozku, což má za následek odumření části mozkové tkáně pro nedostatek kyslíku. Rozlišujeme dva „hlavní“ typy cévní mozkové příhody: ischemická a hemoragická CMP.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida může mít celou řadu příčin. Obecně je třeba rozlišovat mezi akutní pankreatitidou, která vzniká náhle, a chronickou pankreatitidou, která může být důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu, ale i některých onemocnění. Léčba pankreatitidy závisí na příčině onemocnění. Viz také zánět, slinivka břišní (pankreas).

Slinivka břišní neboli pankreas (lat. pancreas) je součástí nejen trávicího systému, ale i endokrinního systému. Tento důležitý orgán plní několik různých funkcí. Ve slinivce břišní vznikají jednak trávicí enzymy, jednak některé hormony – včetně inzulinu a glukagonu, které jsou nezbytné pro regulaci hladiny glukózy v krvi. Sekret (výměšek) slinivky břišní kromě toho neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku, aby trávicí enzymy mohly ve střevě optimálně fungovat. Obrázek: Slinivka břišní, dvanáctník a žlučník – schematický nákres. Dvanáctník (první část tenkého střeva) je vyznačen béžově, slinivka břišní žlutě, žlučník zeleně, tepny červeně a žíly tmavomodře. Světlemodrou barvou jsou vyznačeny pankreatické vývody: téměř celou délkou slinivky břišní se táhne hlavní pankreatický vývod. Část stěny dvanáctníku je na obrázku odstraněna, aby byly vidět kruhové řasy, které se nacházejí uvnitř. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také Langerhansovy ostrůvky a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz slinivka, resp. pankreas, pankreatický apod.

Nedostatečná funkce slinivky břišní neboli pankreatická insuficience znamená nedostatečnou produkci enzymů slinivky břišní, což vede k poruchám trávení a vstřebávání lipidů, proteinů a sacharidů, vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E a K) a také minerálních látek (např. vápník, železo a hořčík) a stopových prvků (např. zinek a selen). Obvyklou příčinou je chronický zánět slinivky břišní; ta je nejčastěji způsobena nadměrnou spotřebou alkoholu. Za rizikovou se považuje konzumace v příjmu vyšším než 75 g alkoholu denně po dobu 10 let u mužů a 40 g alkoholu denně u žen. Výrazným rizikovým faktorem je kouření. Chronický zánět slinivky břišní mohou provázet bolesti břicha, hubnutí, zvracení, nadýmání a průjmovité stolice. Těžká nedostatečnost slinivky se projevuje průjmy vyšším obsahem nestrávených tuků a zbytků potravy, únavou a hubnutím a projevy diabetes mellitus. Pankreatické enzymy lze nahradit léky. Viz také slinivka břišní.

Břišní tyfus neboli abdominální tyfus (angl. typhoid fever) je infekční průjmové onemocnění, jehož původcem je bakterie Salmonella typhi. Odhaduje se, že břišním tyfem každoročně onemocní 11–20 milionů lidí a zemře na něj 128 000 až 161 000 lidí. Mezi příznaky patří horečka, únava, bolest hlavy, bolest břicha, nevolnost, zvracení a průjem. Závažné případy mohou vést k vážným komplikacím nebo dokonce smrti. Většina případů břišního tyfu v České republice má souvislost s cestováním, převážně do jihovýchodní Asie a subsaharské Afriky. Viz také břicho, Salmonella typhi.